Moře‚ na které nelze zapomenout

Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

Dva a půl letá historie města Pomorie je poznamenaná přítomností staré thrácké civilizace, antické řecké a římské, byzantské a bulharské. Obec Pomorie je třetí největší přímořskou obcí s bohatým kulturním dědictvím. Rozkládá se od mořských břehů až po úpatí pohoří Stará planina, pojímajíc 3 města a 14 vesnic. Pomorijský kraj v sobě spojil bohatou minulost s přítomností.

Stopy člověka zde sahají až do VI. tisíciletí p.n.l. zaznamenané na území vesnice Bata, z kamenno - měděné doby (V.tisíciletí.p.n.l.)se zachovala Kozareva mohyla v zemích města Kableškova , ve které archeologové objevili pozůstatky převážně keramických předmětů různých tvarů a zdobení. Z různých etap bronzové ( III. - II. tisíciletí p.n.l.) a železné doby ( II. - I. tisíciletí p.n.l.) jsou znamé pozůstatky z okolí vesnice Bata a ze dna moře při Pomorii

Starý název města je Anchialo. Nejstarší písemný důkaz o jeho existenci je kamenný nadpis z 1/2  II.st.p.n.l.. O Anchialu píší i antičtí autoři. V tomto období je pod správou největšího řeckého polisu na bulharském pobřeží - Apollonie (SOZOPOLU). Z tohoto období se zachovala i řada památek, z nichž nejstarší jsou z V.st.p.n.l.. V I.st.p.n.l. se Anchialo stává důležitým centrem / strategia / v hranicích tráckého státu závislého na Římu. V okolí se nacházelo několik mohyl , v jedné nalezeno bohaté pohřebiště ženy - vědmyLeseskepry.V tomto období na území polisu existovalo i několik thráckých osad. Na mnoho místech se do dnes nacházejí mohyly, němí svědkové dávno odplynulých epoch.

V r. 45 je Anchialo a jeho území se stává součástí říše Římské. Ve II. st.n.l. se město přemístilo do míst, která se dnes nazývají Paleokastro a rychle se rozrůstá a je dobře opevněno. Jako římská provincie dosahuje nebývalého rozkvětu. Díky své poloze / 5 cest ho spojuje s ostatními pobřežními i vnitrozemními místy / se Anchialo stává největším a důležitějším centrem západního Černomoří. Podle některých průzkumů bylo město největším římským městem na území dnešního Bulharska. Město bylo postaveno po římském způsobu, s křižujícími se ulicemi pod pravým úhlem, s pravidelnými čtvrtěmi a monumentálními stavbami, s náměstími tzv. fórumy obklopené administrativními budovami.

Svědky ekonomických a politických možností jsou jeho vlastní mince, ražené v úctyhodném množství. Úplně první jsou beze jména a líce císaře a později od Adriana / 117 - 138  / po Gordiana / 238 - 244 /se razí bronzové mince. Na nich je vyražen čestný název Ulpia Anchialo, který mu byl dán jedním z nejschopnějšívh císařůTrajanem.Opak mincí byl rozmanitý , což doplňuje představu o rozmanitém kultovním životě, charakteristický pro tehdejší Anchialo, o svátečních hrách a soutěžích, o chrámech apod. Město uctívá nymfy, tzv. Anchialské nymfy žijící v horách , řekách a lesích , tři dívky ochraňující prameny, tento kult byl převzet od thráků, spojený s blízkými minerálními prameny Aque Kalide / dnešní burgasské minerální lázně/ ,kdysi  nazývány Anchialské lázně 

Za doby Říma je město obehnáno mohutnou pevnostní stěnou, její vzhled, se zachoval na mincích Anchiala z II. - III.st.n.l. Dva mramorové nadpisy oznamují, že zde ve městě byly vztyčeny sochy římských císařů Karakaly /211-217/ a Alexandra Severa /222-235/. Anchialo bylo navštěvováno samotnými císaři, např. Diokleciánem, v jehož čest se pořádaly honosné oslavy